Ohlédnutí za MWC 2026 Sappada
Masters v Sappadě skončili, ale neříkám zapomeňte ... ba právě naopak!
Italové coby organizátoři jako obvykle nezklamali. Předvedli obě odvrácené strany měsíce v plné parádě. Tu temnou - jejich přípravu ve stylu „maňana“ dotáhli až téměř k dokonalosti a požadavky států na ubytování úspěšně dlouho odpálkovávali a začali řešit snad až v listopadu. Takže většina národů (včetně nás) až do půli prosince netušila, zda budou mít v Sappadě vůbec nějaké ubytování. Někteří je dostali dokonce až v půli ledna. Shodli jsme se s mnoha kolegy z jiných států, že jsme museli vynaložit extrémní úsilí abychom od cestovní agentury se sídlem u Benátek vůbec vyrazili nějakou konkrétní nabídku ... a když už nějaká byla, tak to ještě 3x změnili a to, co jsme dostali pak nebylo možné ověřit žádnými fotografiemi či půdorysy apartmánů, tj. museli jsme brát jakéhosi zajíce v pytli. A jak jsem tušil, tak se i stalo, že některá ubytování (ve starých historických domech) byla dosti retro. Jedno ubytování jsme museli zcela odmítnout jako nevyhovující, a hledat náhradu, což se sice zdařilo, ale bylo to trochu dál od stadionu. Onoho Černého Petra vyfasovala symbolicky rodina Pavla Petra ... ale nakonec všech cca 830 závodníků z 24 zemí celého světa (včetně spousty doprovodných osob) se v Sappadě na konci ledna zabydlela.
A pak se ukázala ta slunná strana měsíce a to doslova, neb první dny bylo slunné počasí a v noci se na nás smál měsíc v úplňku. A tedy začala ta přívětivější část MWC i ze strany organizátorů. V pátek večer se uskutečnilo slavnostní zahájení. Českou výpravu vedla jako vlajkonoška dcera provozovatelky jednoho z největších hotelů v Sappadě (Kristiny z Odolene Vody). Já tou dobou zrovna řešil změnu ubytování pro Pavla Petra, tak jsem vše registroval pouze částečně či zprostředkovaně. Ale například velkolepý, více než 15 min. trvající ohňostroj jsem zhlédl už z okna apartmánu ... a nutno říci, že něco takového jsme už dlouho neviděli, zřejmě od Brussonu 2006, tehdy též v italské režii. Stručné video z úvodního dne a zahajovacího ceremoniálu je možno vidět na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=n7qcoi5r17E
Všechna podrobná videa z MWC Sappada 2026 najdete také na youtube na této adrese:
https://www.youtube.com/results?search_query=mwcsappada
A jestliže jsem před rokem psal o rekordní medailové sbírce, tak Sappada byla ještě štědřejší. Pořadí jednotlivých států je tady: https://www.world-masters-xc-skiing.com/media/medaillenspiegel_medals_table_final.pdf . A zasloužilo se o to zejména naše veteránské mládí ... trochu oxymóron, ale jak jinak to nazvat. Však věkové rozpětí na této celosvětové akci je značné, neb rozdíl mezi nejmladším a nejstarším účastníkem byl rovných 70 let. Stoletý Američan Charles French jenž figuroval ve startovní listině sice do závodu nakonec nenastoupil, ale už jen že přicestoval do Sappady z Ketchum, Idaho, i to je pro stoletého muže neskutečný výkon! Tím pádem náš nejstarší účastník Honza Audrlický M11 teprve přichází do středního věku...
Tak tedy zpět k našim juniorům a juniorkám - Lenko, Jindřiško to nezní špatně ;-) že? Vůbec nejúspěšnějším a nejsuverénnějším byl určitě Míra Balatka M3, dvě zlata a jedno stříbro v individuálních závodech obvykle ukončených fantastickým sprintem v cílové rovince a též finišman zlaté M3 štafety. Druhá nejúspěšnější byla Lenka Skrbková F3 se dvěma zlatými a jednou stříbrnou medailí v závodě se Slovenkou Alenou Procházkovou, která se snažila probojovat na OH do Cortiny. A třetí nejúspěšnější byla Jindřiška Zemanová F4, která získala kompletní sadu medailí, postupně a vzestupně bronz na klasické patnáctce, stříbro na 10km volně a pak konečně zlato na dlouhé trati 30km volně. A posledním naším mladíkem je Tomáš Jakubička jr. M3, jenž získal jeden bronz a skvěle rozběhl naší zlatou M3 štafetu.
Nyní od juniorských kategorií ke kategoriím mužů v nejlepším věku. Honza Audrlický M11, náš opticky nejstarší účastník, vybojoval dvě bronzové medaile a to v krátkém a dlouhém závodě klasicky. Jaromír Šimůnek, řečený Boca, M9 s přehledem zvítězil na dlouhé trati 30km klasicky. Pavel Petr M6 se pokusil o dvojí vítězství na obou dlouhých tratích, na 30km volně byl první a druhý den na 30km klasicky skončil druhý.
Mimořádným úspěchem skončily i štafety. Již zmíněná štafeta M3 ve složení Tomáš Jakubička jr., Norbert Pelc, Pavel Petr, Míra Balatka s přehledem zvítězila, což je poprvé v historii českých účastí na závodech MWC. Štafeta v kategorii M5 ve složení Ladislav Provod, Martin Šimurda, Martin Holiš a Richard Šimurda vybojovala stříbro. Účastníkům této štafety je nutno přičíst další kredit za to, že porazili štafetu olympijských šampionů z Lillehammeru 1994, kteří sice jeli mimo soutěž, napůl v originálním složení a originálních olympijských dresech s číslem 2. V nich v památném závěru přefinišoval Silvio Fauner tehdy skoro neporazitelného Bjorna Dahlieho. Zde jela štafeta ve složení Fulvio Valbusa, Marco Albarello, Pietro Piller Cottrer a Silvio Fauner zatímco originální sestava 1994 byla Maurilio de Zolt, Marco Albarello, Giorgio Vanzetta a Silvio Fauner, (Valbusa a Piller Cottrer si na svoje místo ve zlaté sestavě počkali až do Turína 2006). Další tři štafety medailově neuspěly, štafeta M8 obhajující bronz z Klosters, měla tentokrát k placce daleko, svou roli možná i sehrál moribundus, kterýžto ovlivnil zdraví a tím výkon minimálně dvou členů této štafety. O složení a průběhu závodu štafety M10 bych se raději nezmiňoval .. a jen kdybyste někdy někde náhodou slyšeli, že místo Vaška Sádovského na prvním a Honzy Audrlického na posledním úseku jel Jirka Královec, tak tomu nevěřte ...já osobně ... neviděl jsem, neslyšel jsem, neznám je ... a za mne naštěstí nedosáhli na medailovou pozici ;-)
V úterý večer po vyhlašování štafet přišla nejlepší část kulturního programu této akce. Italové ji nazvali „Waiting for Olympics and pasta party“ a účastníkům MWC se přišlo představit celkem 7 olympijských vítězů, krom členů výše zmíněné štafety to byli ještě Gabriella Paruzzi, Maurilio de Zolt, Giorgio Vanzetta, všichni ze Sappady nebo blízkého okolí. A oslava to byla bouřlivá, víno teklo proudem, promítaly se záznamy z průběhu některých olympijských závodů, zejména jejich vítězných, např. štafeta Lillehammer 1994, štafeta Turín 2006. A krom rozhovorů s olympioniky byl k mání i hudebně kulturní program. Přišel zazpívat operní zpěvák, nebyl to sice sám Andrea Bocelli, ale zvládl kromě árií i italské popové hity. Dokonce se také postavil na start závodů v M3 kategorii. Záznam z tohoto večera je též na youtube. No a když jsme s posledními členy naší výpravy kolem půl dvanácté halu opouštěli, tak italští olympionici otevírali šampaňské a byli ve značně povznesené náladě a nezdálo se, že by měli v plánu končit.
Ve středu odpoledne začalo hustě sněžit, padal těžký mokrý sníh a z tohoto důvodu byl posunut předposlední medailový ceremoniál na poslední večer. Některé meteorologické modely předpovídaly až 70cm nového sněhu a byly obavy, že by to obří stan, kde se konaly veškeré akce, nemusel ustát. Nakonec spadlo jen asi 30cm sněhu, ale i to byla velká nadílka.
Ve čtvrtek večer se konal závěrečný banket, jenž byl ve znamení závěrečných projevů a kulturních vystoupení. Naše výprava seděla daleko od pódia, takže slova k nám moc nedoletěla. Gala dinner naštěstí ano, jak to jen Italové dokážou. A akce to byla důstojná, jak se na Italy sluší a patří ... i když zažili jsme určitě vydařenější ...pro pamětníky možná Brusson 2006, McCall 2008, určitě Asiago 2013 anebo Vuokatti 2016.
No tak sbohem Sappada, vítej Tromso. Termín MWC Tromso je od 25.2. do 5.3. včetně dne příletu a odletu. Detailní info pošlu asi za měsíc, web je https://msm.no/en/masters-world-cup/
V Janově nad Nisou 11.2.2026
Libor Koubek
